WEBVTT

00:10.360 --> 00:14.639
Ve Spojených státech není zvykem
studovat v zahraničí.

00:17.040 --> 00:20.080
Ale máma řekla: „Mohla bys jet do
Španělska.”

00:24.920 --> 00:29.920
Byla jsem osmnáctiletá holka a bylo to…
bylo to dobrodružství.

00:32.000 --> 00:34.120
Ani nevím, kdy přesně…

00:35.720 --> 00:36.800
se to pokazilo.

00:42.440 --> 00:46.760
Když jsem odjela do Španělska, byla jsem
nejmladší studentka v programu.

00:49.080 --> 00:53.360
Americké vysokoškolačky, které studují
v zahraničí ve Španělsku.

00:54.760 --> 00:56.720
Studovala jsem v Seville.

00:56.800 --> 00:58.520
-V Seville.
-V Seville.

00:59.959 --> 01:03.080
Po příjezdu do Španělska jsme říkaly:
„Pojeďme na výlet.”

01:03.160 --> 01:04.119
Ahoj!

01:04.599 --> 01:06.720
Doporučili nám Discover Excursions.

01:07.800 --> 01:09.880
Poprvé v životě jsme byly dospělé.

01:10.360 --> 01:14.320
Když se dívám na fotky z té doby,
byly jsme všechny tak zranitelné.

01:19.280 --> 01:22.200
Pak se stalo něco hrozného. Ani to
neumím popsat.

01:23.240 --> 01:25.479
Volala mi rozrušená, uplakaná.

01:25.560 --> 01:26.920
Co se tam sakra stalo?

01:27.720 --> 01:30.640
Nikdy by mě nenapadlo, co se tam skutečně
dělo.

01:30.720 --> 01:33.240
Dělo se to celá léta.

01:35.360 --> 01:37.880
Myslím, že se to dotklo tak 50 holek.

01:40.680 --> 01:42.880
A říkám: „Ty bláho, to je šílené.”

01:46.000 --> 01:48.040
Jako být v místnosti s ďáblem.

01:49.119 --> 01:52.080
PREDÁTOR ZE SEVILLY

01:52.160 --> 01:55.559
EPIZODA 1: CESTA

02:02.360 --> 02:05.919
Jmenuji se Gabrielle Vegaová. Je mi 30
let.

02:09.120 --> 02:10.799
Jsem nejstarší ze tří holek.

02:14.519 --> 02:19.280
Vyrostla jsem na normálním americkém
předměstí.

02:20.959 --> 02:26.000
Měli jsme kola a byli jsme pořád venku.
Bylo to nádherné dětství.

02:28.680 --> 02:31.320
Můj táta je Američan první generace.

02:32.920 --> 02:34.560
Máma je z New Jersey.

02:35.519 --> 02:41.600
Má rodina nemá španělské kořeny, a naopak
rodina mého muže ano.

02:44.200 --> 02:47.280
Jeho prarodiče byli z Asturie.

02:48.880 --> 02:52.799
Mým rodičům se moc líbil nápad, že
se vrátím do Španělska a navážu

02:52.880 --> 02:55.360
na historii naší rodiny.

02:57.920 --> 03:02.239
Vzpomínám na večer před odjezdem,
když jsem se balila a byla jsem sama a…

03:02.320 --> 03:09.239
začala jsem být sentimentální a začala
psát dopisy.

03:11.040 --> 03:14.519
Myslím, že to je snad jediný dopis,
který mi kdy napsala.

03:15.080 --> 03:16.760
Byl smysluplný.

03:17.519 --> 03:21.640
Viděli jsme její nadšení a ničeho se
nebála, takže jsme v podstatě měli

03:21.720 --> 03:25.000
radost, že ji tam posíláme.

03:25.720 --> 03:29.440
Myslím, že můj táta, by byl asi
radši, kdyby mě učil španělsky,

03:29.519 --> 03:32.640
když jsem byla mladší.

03:33.640 --> 03:37.880
Hledal, kde bych se mohla naučit tě
nejčistší španělštině a pak najednou

03:37.959 --> 03:41.200
řekl: „Je to v Salamance.”

03:42.600 --> 03:45.440
A asi proto jsem se rozhodla jít tam.

04:03.440 --> 04:07.399
Nevím, měla jsem pocit, jakoby se
mi otevřel svět, a mohla jsem tam

04:07.480 --> 04:09.600
dělat úplně cokoli.

04:16.640 --> 04:18.440
O Salamance jsem nevěděla nic.

04:23.280 --> 04:27.360
Je vážně nádherná a naučíte se tam
maličkosti jako sraz pod hodinami,

04:27.440 --> 04:31.440
když se chcete sejít s přáteli
na náměstí, tak se sejdete právě tam.

04:31.520 --> 04:35.599
Určíte si čas, a čekáte tam.

04:37.120 --> 04:41.720
Neuměla jsem pít. Neuměla jsem se chovat.
Poprvé jsem někde byla sama. Neznala

04:41.800 --> 04:43.400
jsem jazyk.

04:45.200 --> 04:49.400
Všechno bylo nové. Ale vzpomínám,
jak jsem tam žila a poprvé měla pocit,

04:49.479 --> 04:53.599
že ve svém životě vidím nějaké barvy.
Moc se mi tam líbilo, a snažila

04:53.680 --> 04:56.840
jsem si to tam co nejvíc užít.

05:07.520 --> 05:13.080
Ostatním kolem mě bylo tak 21, 22, 23.

05:16.720 --> 05:20.919
Pořád jsme chtěli někam jet, protože
v Evropě je toho hodně. A tak jsem

05:21.000 --> 05:25.440
říkala: „Mohla bych jet do Francie,
nebo do Maroka, nebo do Afriky.” A oni:

05:25.520 --> 05:30.200
„No, Afrika, já nevím.” Ale ty můžeš jet,
bude to skvělé. Věděla jsem, že to je

05:30.280 --> 05:34.200
jeden z výletů, na který chci
jet, protože je to tam jiné.

05:36.560 --> 05:40.560
Discover Excursions znali všichni v
naší skupině.

05:42.800 --> 05:46.880
Vím, že jezdili do Maroka a zdálo se,
že s nimi cestoval kde kdo.

05:50.840 --> 05:54.000
Hledáte zábavu a snadnou cestu do Maroka?

05:55.240 --> 05:59.720
Pojeďte s Discover Excursions na bezpečný
poznávací výlet.

06:01.080 --> 06:02.520
Jeďte na velbloudu.

06:03.680 --> 06:08.800
Dejte si skvělé jídlo a užijte si
slunečných dnů na nekonečné poušti.

06:10.640 --> 06:14.400
Věřte nám. Vaše zážitky v Africe
vás překvapí.

06:16.520 --> 06:19.160
Necestujte, poznávejte.

06:20.919 --> 06:25.039
V podstatě jsme pro ně byli cílovka,
pro tu firmu. Říkali: „Chcete jet

06:25.120 --> 06:29.320
do Maroka? Jsme tady pro vás.”
Stál na tom jejich marketing. Měli fotky

06:29.400 --> 06:33.400
amerických studentů, kteří s nimi jeli.
Jo, vypadalo to, že Discover

06:33.479 --> 06:37.280
Excursions je důvěryhodný podnik.

06:38.200 --> 06:39.000
Vítejte.

06:39.080 --> 06:43.280
Máme otevřeno od pondělí do pátku, od
desíti do šesti. A bez siesty.

06:43.359 --> 06:47.520
Jo, byli velmi profesionální a cenově
dostupní. Ale byli taky jakože

06:47.599 --> 06:54.520
samá zábava, prostě mladé prostředí.
Byli tam mladí průvodci.

06:56.960 --> 07:00.359
A moje spolužačky se rozhodly, že pojedou
společně.

07:03.200 --> 07:07.120
Celé to zorganizovali. Měli jsme
itinerář a byla to snad grupa asi

07:07.200 --> 07:11.560
dvou set lidí. Obrovská grupa mladých
lidí. Byly to snad dva autobusy nebo

07:11.640 --> 07:14.560
tak. Bylo nás hodně.

07:21.479 --> 07:25.840
Vzpomínám, jak nám říkala, že pojede do
Maroka. A my na to: „To je skvělé.”

07:25.919 --> 07:28.680
Vím, že se na to moc těšila.

07:32.080 --> 07:37.960
V podstatě jsme dorazili do Maroka a
objížděli severní část země.

07:39.200 --> 07:40.000
Páni.

07:47.359 --> 07:48.680
Ty bláho.

07:52.000 --> 07:56.320
Vzpomínám, že mě ohromilo, jak je tam
nádherně. Byly tam hory, které byly

07:56.400 --> 07:57.560
impozantní.

07:58.359 --> 08:00.719
Architektura byla hodně odlišná.

08:03.120 --> 08:06.479
Vedoucím průvodcem byl podle mě Manuel.

08:08.400 --> 08:12.719
Vzpomínám, jak Manuel mluvil k nám všem v
autobuse, stál před autobusem a

08:12.799 --> 08:19.200
říkal nám, jak si to skvěle užijeme, a že
budeme dělat tohle a tamto.

08:20.960 --> 08:24.880
Byl přátelský a laskavý, a měl takové
to nadšení.

08:25.640 --> 08:30.239
Mohlo by mu být něco kolem 30. Vypadal
jako milý kluk, který nás tam provede a

08:30.320 --> 08:33.559
byl nadšený, že tam jsme.

08:37.679 --> 08:41.480
Jeli jsme do Modrého města. Já šla
na trhy, které byly neskutečné.

08:41.559 --> 08:48.560
A vzpomínám, jak mě zaujala taková až
agresivita místních prodejců.

08:53.400 --> 08:57.600
Byla jsem s přáteli, a byli jsme tím vším
nadšeni, protože to bylo jako

08:57.680 --> 09:01.800
být v jiném světě a mluvili všemi
možnými jazyky. Mluvili francouzsky,

09:01.880 --> 09:05.880
anglicky, španělsky. Bylo to ohromující.
Ty vůně byly ohromující, v tom

09:05.959 --> 09:11.160
dobrém smyslu. Bylo to jako být
úplně někde jinde.

09:18.079 --> 09:22.360
Myslím, že to bylo v sobotu, a byl to
poslední den cesty.

09:22.440 --> 09:23.720
Ahoj, kočičko.

09:24.720 --> 09:25.880
To je nádhera.

09:25.959 --> 09:31.199
Chtěli, abychom po celou dobu cesty byli
spokojení. A zdůrazňovali bezpečí.

09:32.839 --> 09:36.760
Maroko není právě bezpečné. V hotelu
byl bar. Myslím, že to bylo v

09:36.839 --> 09:41.160
posledním patře hotelu a… běžte tam,
jestli se chcete napít, ale zůstaňte

09:41.240 --> 09:45.199
uvnitř. V noci je to tam pochybné a
je nás velká skupina. Takže nás

09:45.280 --> 09:51.400
vybízeli, abychom té noci zůstali
v hotelu.

09:54.720 --> 09:59.360
A my šly do baru. Já, Ashley a Nicole.

10:00.199 --> 10:04.760
Všechny tři jsme bydlely na jednom
pokoji. Poznala jsem je až ve Španělsku.

10:05.920 --> 10:10.920
Vzpomínám si, jak s nimi kouřím
cigaretu a objevil se Manuel.

10:17.680 --> 10:21.920
A povídá: „Dáte si ještě jeden drink?",
a my na to: „Jo, chtěly jsme a…"

10:22.000 --> 10:25.959
A přišel s nápadem, kdy říká: „Seženu
šampaňské a můžem si ho vypít

10:26.040 --> 10:30.280
na pokoji.” A jakože: „Jo, objednám,
nemusíte ho platit.” A tak podobně.

10:30.360 --> 10:34.160
A holky říkaly: „Jo, klidně.”
Nepřemýšlela jsem nad tím, jakože:

10:34.240 --> 10:41.160
„Tak jo, to zní dobře.” A tak jsme šly
na náš hotelový pokoj, my čtyři.

10:45.880 --> 10:48.640
To on objednal šampaňské na pokoj.

10:50.160 --> 10:53.520
A to on otevřel dveře, když dorazilo.

10:55.120 --> 10:58.920
Seděly jsme na postelích a prostě se
bavily, my tři holky a…

11:03.920 --> 11:07.839
A on si stoupl, tuším, k nějakému
nábytku. Jak vždycky bývá nějaká

11:07.920 --> 11:12.040
skříňka před postelí. Postavil na
něj šampaňské, a my seděly za ním na

11:12.120 --> 11:17.000
postelích, a on ho začal rozlévat
zády k nám.

11:21.839 --> 11:25.480
Bylo to nenucené. Jakože hodně přátelské
prostředí.

11:30.560 --> 11:37.480
A… vzpomínám si, jak se to jeho pitomý
chování začalo měnit.

11:40.600 --> 11:42.440
Chtěl hrát takové ty hry.

11:44.079 --> 11:51.000
V podstatě se nás začal vyptávat jakože:
„S kolika klukama jste spaly?” A potom…

11:54.640 --> 11:59.719
Začal říkat: „Co si vyměnit třička nebo
zahrát vadí, nevadí?”

12:02.120 --> 12:06.000
A říkal: „Nebude vadit, když si udělám
větší pohodlí?”

12:07.800 --> 12:11.920
A prostě si sundal kalhoty. A když byl
ve spodním prádle, vzal polštář

12:12.000 --> 12:14.320
a zakryl se jím.

12:17.199 --> 12:21.880
Co to sakra… říkala jsem si: „Co to má
sakra bejt?” Ale pak jsem si to omluvila

12:21.959 --> 12:26.560
jakože možná jsou to kulturní rozdíly.
Jakože možná je prostě jenom, já nevím,

12:26.640 --> 12:28.959
jinej. Já nevím.

12:37.760 --> 12:42.320
Vzpomínám, jak jsem začala být unavená,
jakože hodně unavená a u skříně stála

12:42.400 --> 12:46.400
přistýlka. Zvedla jsem se z postele
a šla k ní. Lehla jsem si a hned

12:46.480 --> 12:47.640
vytuhla.

13:03.760 --> 13:06.120
Nevím, jak dlouho jsem spala. Netuším.

13:09.160 --> 13:11.959
Jen si vzpomínám, že když jsem se
vzbudila,

13:13.839 --> 13:15.360
v pokoji už nikdo nebyl.

13:17.000 --> 13:21.280
A cítila jsem se příšerně. Nikdy před
tím jsem se tak necítila. A necítila

13:21.360 --> 13:24.280
jsem se tak ani nikdy po tom.

13:27.000 --> 13:31.000
Jako by byl můj mozek odpojený od
těla, jako by mozek fungoval nějak

13:31.079 --> 13:35.920
zpomaleně. Bylo to jako vyčerpání.
Nevím, co to bylo.

13:37.360 --> 13:41.400
Když jsem vstala, tak nějak si
vzpomínám, že jsem se opírala o zeď, a s

13:41.480 --> 13:45.640
velkou námahou se snažila dostat ke
koupelně. Šla jsem otevřít dvěře

13:45.719 --> 13:50.920
od koupelny a když jsem je otevřela…

13:52.520 --> 13:56.599
Nicole, Ashley a Manuel byli ve sprše,
všichni tři. Ony měly třička a

13:56.680 --> 14:01.959
spodní prádlo, on jen spodní prádlo.
Zavřela jsem dveře.

14:03.400 --> 14:07.400
A říkám si: „Co to sakra bylo?” A pak…

14:10.520 --> 14:14.760
všichni vyběhli ven, jakože rychle.
Skoro to vypadalo, že se cítí trochu

14:14.839 --> 14:20.680
trapně. A tak jsem šla dovnitř a posadila
se na toaletu čelem ke dveřím.

14:22.199 --> 14:24.920
A… jen si vzpomínám…

14:29.719 --> 14:35.319
a tohle mě děsí už celé roky, vzpomínka
na to, jak se dvěře jakoby rozletí.

14:36.599 --> 14:41.040
A já vidím, jak se ke mně blíží jeho
úd, a jak mi ho dává do pusy. A pak mě

14:41.120 --> 14:45.800
něco bouchne do hlavy a potom
prostě omdlím.

15:07.920 --> 15:09.760
Ráno jsem se vzbudila na lůžku.

15:10.599 --> 15:14.800
Byla jsem oblečená. A mé spolubydlící
Nicole a Ashley byly v postelích.

15:14.880 --> 15:19.560
A spaly. A on už v pokoji nebyl.

15:20.920 --> 15:21.839
Byl pryč.

15:23.160 --> 15:27.599
A měla jsem velké bolesti. Pálilo mě to.
A vzpomínám, jak jsem odkryla deku

15:27.680 --> 15:31.680
a podívala se na své nohy, měla jsem
kalhoty a vzpomínám, že jsem se

15:31.760 --> 15:37.120
koukala na kolena, a byly na
nich modřiny.

15:39.839 --> 15:44.079
A měla jsem pocit, že se muselo něco
stát. Měla jsem bolesti, neovládala

15:44.160 --> 15:46.760
své tělo, byla jsem pomalá.

15:48.040 --> 15:53.439
A vzpomínám, jak vstávám. Jdu do sprchy,
umyju se.

15:55.040 --> 15:59.479
A holky se probudily a my jsme si musely
zabalit, protože jsme se toho rána

15:59.560 --> 16:06.479
vraceli do Španělska. A vzpomínám,
jak jsem se cítila děsně vyčerpaně.

16:15.199 --> 16:16.640
Sbalila jsem si věci.

16:18.199 --> 16:20.040
S věcmi jsem došla dolů.

16:21.479 --> 16:25.640
Sedla jsem si na gauč toho rána, kdy jsme
opouštěli hotel.

16:27.520 --> 16:32.199
Vzpomínám si, že jsem zaklonila hlavu a
zavřela oči. A měla jsem takový záblesk

16:32.280 --> 16:33.719
vzpomínky…

16:37.640 --> 16:40.640
otevíraných dveří a jak mi ho dává do
pusy.

16:44.640 --> 16:47.439
A v té chvíli jsem měla pocit, že se
pozvracím.

16:52.439 --> 16:58.640
Bylo to tak živé a vizuální, a hodně
děsivé.

17:00.040 --> 17:03.079
A tehdy mi došlo, co se stalo.

17:08.280 --> 17:09.800
Nejšílenější bylo…

17:11.880 --> 17:18.119
že jsem se nemohla zhroutit. Nemohla jsem
vyšilovat. Byla jsem v cizí zemi.

17:18.599 --> 17:23.319
Musela jsem to překousnout. Musela jsem
prostě jít, nastoupit do autobusu. To

17:23.399 --> 17:24.720
zvládneš.

17:26.720 --> 17:30.919
Manuel stál u dveří autobusu, když jsme
nastupovali do autobusu zpět do

17:31.000 --> 17:32.080
Salamanky.

17:35.360 --> 17:39.480
Já začala nastupovat a on se díval
někam nade mě.

17:41.640 --> 17:47.800
Jako bych… skoro jako bych byla
neviditelná, za což jsem byla vděčná.

17:57.960 --> 18:02.840
Ale nebrečela jsem. Nevědělala
jsem vůbec nic. Nereagovala jsem.

18:04.120 --> 18:09.080
Prostě jsem se stáhla do sebe a bylo to
jako by nikdo nebyl doma.

18:18.760 --> 18:22.200
O 7 MĚSÍCŮ POZDĚJI

18:25.280 --> 18:30.080
Myslím, že do Států jsem se vrátila
v květnu 2014.

18:31.600 --> 18:33.840
Vzpomínám, jak jsem v letadle plakala.

18:35.560 --> 18:39.280
Protože jsem si vlastně pořád nepřiznala,
co se stalo.

18:46.280 --> 18:49.760
Když se vrátila, nebyla to už ona.

18:50.720 --> 18:54.800
Byla trochu odtažitá a nesvá. A ptali
jsme se jí: „Co se děje?” A „Co

18:54.880 --> 18:59.200
se stalo?”. A ona jen: „Nechci tady být,
nechci tady být. Prostě si musím

18:59.280 --> 19:04.440
zvyknout, že jsem zpátky ve Státech.”

19:06.600 --> 19:11.040
Hledala jsem to a u mladých, kteří
studovali v cizině, je to běžné. Říká se

19:11.120 --> 19:15.240
tomu ponávratová deprese. Že když
se vrátí domů, a nejsou sami sebou, tak

19:15.320 --> 19:21.320
je to normální. A to tvrdila, že se jí
děje.

19:25.159 --> 19:29.280
Měla jsem obrovský strach přijít za
rodiči a říct jim to, protože jsem

19:29.360 --> 19:30.880
se tak hrozně…

19:33.800 --> 19:35.000
Tak hrozně…

19:36.480 --> 19:39.679
Že jsem nechtěla, aby to věděli. Jako…

19:44.280 --> 19:47.080
Jsem prvorozená, jsem jejich dcera.

19:48.760 --> 19:51.720
A neznám nikoho, komu by se to stalo.

19:53.320 --> 19:57.320
A nechtěla jsem, aby měli pocit,
že zklamali jako rodiče, protože to

19:57.399 --> 19:58.320
dopustili.

20:01.480 --> 20:05.960
Byla doma možná tak měsíc, a měla zase
začít chodit do školy, na univerzitu,

20:06.040 --> 20:10.320
která byla asi sedm hodin cesty od našeho
domu.

20:12.960 --> 20:17.440
Gabrielle neprojevila nadšení,
jako žádné. Nebyla nadšená.

20:20.919 --> 20:23.600
Byla jsem opravdu ve velké depresi.

20:24.520 --> 20:28.360
Takovou jsem ještě nikdy nezažila.
A bylo to… všechno v životě mi

20:28.440 --> 20:33.000
přišlo těžký. Naprosto všechno.

20:40.360 --> 20:44.720
Začala jsem mít takové sebevražedné
představy a takové neodbytné myšlenky,

20:44.800 --> 20:46.679
že se zabiju.

20:51.200 --> 20:56.520
Říkala jsem si: „Musíš to říct rodičům.
Musíš rodičům říct, Gabby, co se děje.”

20:58.960 --> 21:01.040
Byla jsem venku, byla sobota.

21:04.520 --> 21:07.120
Byl krásný den, když zavolala.

21:10.240 --> 21:13.520
A říkala mi: „Vracím se domů.” A já se
ptala: „Proč se vracíš domů? Co se

21:13.600 --> 21:14.600
stalo?”

21:15.520 --> 21:18.840
A já řekla: „Byla jsem znásilněna,
když jsem byla ve Španělsku a musím jet

21:18.919 --> 21:19.800
domů.”

21:24.520 --> 21:25.320
A…

21:28.480 --> 21:31.240
Popravdě to pak mám trochu v mlze.

21:33.040 --> 21:35.960
Neptala jsem se: „Co se stalo?”,
ale „Přijeď.”

21:38.080 --> 21:42.159
A to bylo asi dva a půl roku, co jsem to
rodině neřekla. Mysleli si, že mám

21:42.240 --> 21:43.399
deprese.

21:45.520 --> 21:49.720
Neměla jsem ponětí. Jak jsem to jako
matka nemohla tušit, ale netušila.

21:49.800 --> 21:54.080
I moje tchyně, abuela, řekla: „Nemyslíš,
že se s ní něco stalo? Myslím, že

21:54.159 --> 21:58.320
se jí ve Španělsku něco stalo.” A já
řekla: „Nic se jí nestalo. Je to

21:58.399 --> 22:02.399
normální.” Když se ohlédnu, říkám: „Uf.”
To přece… i ona poznala, že

22:02.480 --> 22:05.679
Gabrielle není stejná.

22:14.159 --> 22:16.560
Rodiče otevřeli dveře a prostě…

22:18.760 --> 22:23.439
prostě mě objali a snažili se to nějak
řešit, a já byla prostě zoufalá. A tohle

22:23.520 --> 22:28.120
přesně jsem potřebovala. Dospěla jsem
do chvíle, kdy jsem potřebovala rodinu a

22:28.200 --> 22:32.159
musela jsem se smířit s tím, že
jsem všechno potlačovala. Musela jsem

22:32.240 --> 22:39.240
se tomu postavit čelem a říct jim to.
Netáhnout to sama.

22:41.840 --> 22:42.640
Jo.

22:44.159 --> 22:48.280
Ptala jsem se: „Znala jsi toho
člověka?” A ona řekla: „Ano, byl to náš

22:48.360 --> 22:51.320
průvodce, který vlastnil tu cestovní
agenturu.”

22:54.280 --> 22:58.480
A tak se i podle mě cítila. Nechtěla ta
slova říct nahlas, ani mluvit o

22:58.560 --> 23:05.480
detailech. Chtěla jen být v bezpečí svého
domova a být s námi.

23:09.080 --> 23:12.800
A ptali se mě: „A nechceš jít na
policii?” A já na to: „Ne, ne,

23:12.880 --> 23:16.439
nechci jít na policii. Nechci s tím dělat
vůbec nic.”

23:20.679 --> 23:25.399
Potřebovala jsem se spíš vzpamatovat,
a smířit se s tím.

23:27.520 --> 23:29.200
Jo, bylo to drsné.

23:30.880 --> 23:32.480
Bylo to drsné. Těžká doba.

23:41.320 --> 23:45.560
O DVA ROKY POZDĚJI

23:48.120 --> 23:50.399
25. LEDNA 2018

23:55.120 --> 23:58.240
Jsem výtvarnice a grafička.

24:01.640 --> 24:06.520
ELIZABETH KELLYOVÁ
GABRIELLINA KAMARÁDKA

24:12.320 --> 24:15.600
Nejhorší chvíle mého života byly
na Floridské státní univerzitě.

24:15.679 --> 24:17.480
Vzpomínám, jak jsem odcházela s pláčem.

24:17.560 --> 24:19.480
Nejsmutnější chvíle mého života.

24:21.480 --> 24:25.800
Pracovala jsem na jednom projektu.
Byla to instalace zážitků lidí, jejich

24:25.880 --> 24:29.399
nejlepších a nejhorších zážitků.

24:31.800 --> 24:38.800
Mělo to být o tom, jak nás ty nejlepší
a nejhorší zážitky formují.

24:40.320 --> 24:42.080
Jako by se mi zastavil svět.

24:43.040 --> 24:44.960
Byla jsem úplně ztracená.

24:46.240 --> 24:50.919
Hledala jsem na internetu přes Facebook,
Instagram, sociální sítě obecně, lidi,

24:51.000 --> 24:56.439
kteří sdělí své dojmy a nechají
se nahrát.

24:56.919 --> 24:59.520
ZKOUMÁM VZPOMÍNKY
POMOCÍ ROZHOVORŮ

24:59.600 --> 25:01.120
POŠLETE MI SVÉ ZÁŽITKY,
JE TO JEDNODUCHÉ!

25:01.200 --> 25:05.200
A Gabrielle byla nakonec jednou z
těch, kdo odpověděl a poslal audio

25:05.280 --> 25:11.040
nahrávku o svém nejlepším a nejhorším
dni.

25:13.960 --> 25:15.720
TADY MÁŠ :)

25:15.800 --> 25:22.120
Když jsem slyšela o tom nejhorším,
přišlo mi na tom něco povědomého.

25:24.520 --> 25:27.640
Jsem Gabrielle. A začnu odpovídat
na otázky.

25:28.720 --> 25:30.679
Nejsmutnější den v mém životě?

25:31.720 --> 25:33.560
Asi když jsem byla znásilněna.

25:35.880 --> 25:41.120
Byla jsem sama v Maroku. Teda ne
úplně sama, se dvěma kamarádkama a…

25:45.120 --> 25:49.640
Jely jsme na výlet. A průvodce se mnou
dělal fakt hnusný věci.

25:50.320 --> 25:54.199
Prostě to pro devatenáctiletou holku bylo
fakt těžký.

25:55.480 --> 25:57.080
Jo, a po tom dni…

25:58.600 --> 25:59.480
všechno…

26:00.640 --> 26:03.399
bylo jiné, už jsem nebyla dítě.

26:06.159 --> 26:10.520
Neřekla název té agentury. Neřekla
jméno Manu. Byl to jen takový pocit, co

26:10.600 --> 26:16.919
jsem měla. A to mě podnítilo, abych se
jí ozvala.

26:17.840 --> 26:20.040
MOC DĚKUJU ZA POMOC!

26:20.120 --> 26:22.360
MOC SI TOHO VÁŽÍM.

26:22.439 --> 26:24.000
MRZÍ MĚ, CO SE TI STALO V MAROKU

26:24.080 --> 26:28.840
Poslala mi zprávu typu: „Díky za poslání.
Opravdu si vážím tvé pomoci. Mrzí mě,

26:28.919 --> 26:31.199
co se ti stalo.”

26:32.760 --> 26:38.480
A zeptala jsem se jí, jestli cestovala s
agenturou Discover Excursions.

26:40.280 --> 26:46.159
Řekla: „Ano.” A zeptala se, jestli
osoba, o které mluvím, je Manu.

26:47.480 --> 26:48.840
A já řekla: „Ano.”

26:51.840 --> 26:56.439
A začala jsem panikařit, byla jsem
úplně mimo.

26:57.000 --> 27:01.040
Věděla jsem, že se něco podobného stalo
někomu jinému.

27:04.800 --> 27:09.800
Jela jsem studovat do Španělska v roce
2017.

27:17.360 --> 27:21.600
Moje starší sestra nám doporučila
Discover Excursions. A chtěli jsme jet

27:21.679 --> 27:24.439
na výlet do Maroka.

27:28.240 --> 27:32.919
A myslíte si, že váš průvodce bude jednat
ve vašem nejlepším zájmu, když s vámi

27:33.000 --> 27:35.000
vyráží do jiné země.

27:38.000 --> 27:39.960
-Co?
-Vzpomínám si…

27:41.199 --> 27:47.080
že jednoho večera během cesty měla
být velká párty, kterou pořádali sami.

27:59.600 --> 28:01.840
A to nakonec byla ta noc,

28:03.360 --> 28:07.640
kdy… sexuálně napadl jiné dívky.

28:10.560 --> 28:12.760
Viděla jsem, jak divně se k ní chová.

28:14.120 --> 28:15.040
Neustále…

28:17.560 --> 28:21.919
se na Catherine lepil. Jako by ji všude
následoval, pořád byl někde poblíž

28:22.000 --> 28:24.480
nebo s ní mluvil.

28:28.760 --> 28:31.560
Ptala jsem se Liz: „Spojila bys mě s ní?”

28:32.840 --> 28:34.560
ANO

28:37.480 --> 28:41.679
Tak jsem se s tou dívkou spojila. A ona
řekla: „Jo, Manuel mě prakticky

28:41.760 --> 28:46.000
natlačil do postele a snažil se na mě
nalehnout a hrozně mě to vyděsilo,

28:46.080 --> 28:50.320
ale slyšela jsem, že se dvěma holkám z
jiného výletu Discover Excursions

28:50.399 --> 28:53.320
stalo něco horšího.”

28:55.720 --> 28:59.600
Tak říkám: „Dobře. Mohla bys mi na ně
dát kontakt? Ráda bych je našla

28:59.679 --> 29:01.240
a promluvila si s nimi.”

29:02.600 --> 29:03.399
A…

29:05.879 --> 29:08.600
tak jsem získala kontakt na Hayley a
Carly.

29:14.520 --> 29:17.560
PORTUGALSKO

29:18.919 --> 29:23.639
A ty mi v podstatě řekly, že na ně dělal
nátlak v pokoji, na obě dvě, v pokoji v

29:23.720 --> 29:28.879
Portugalsku při jednom z výletů Discover
Excursions.

29:31.399 --> 29:34.399
Neustále nás vybízel, abychom pily dál.

29:36.120 --> 29:40.480
Chtěl si taky zahrát vadí, nevadí
a chtěl, abychom se líbaly a tančily pro

29:40.560 --> 29:41.360
něj.

29:42.840 --> 29:47.040
Jednu z nich chytil za zápěstí a nechtěl
je pustit, a snažil se vynutit

29:47.120 --> 29:48.199
jejich doteky.

29:50.320 --> 29:54.360
Řekl: „Jedna z vás mě obejme. Druhá mě
políbí.”

29:54.919 --> 29:59.159
Řekl nám, že teď nesmíme odejít,
protože ho tam přece nenecháme, když mu

29:59.240 --> 30:00.080
stojí.

30:00.159 --> 30:02.879
A byly vyděšené. V šoku.

30:03.399 --> 30:06.000
Hayley se mu nakonec nějak vykroutila.

30:07.280 --> 30:11.760
A pak když Hayley řekla, aby mě pustil,
odpověděl, že mě nepustí, protože ho

30:11.840 --> 30:14.560
jedna z nás musí dodělat.

30:16.600 --> 30:21.280
A ona musela běžet ke dveřím, otevřít je
a říct: „Jestli nás okamžitě nepustíš,

30:21.360 --> 30:23.439
povíme všem, k čemu nás nutíš.”

30:23.520 --> 30:27.639
Pak mě pustil a druhého dne už tam nebyl.

30:29.199 --> 30:34.360
A ostatní průvodci říkali, že musel odjet
z rodinných důvodů.

30:39.679 --> 30:42.199
Takže jakmile jsem našla ty tři ženy,

30:44.159 --> 30:46.639
najednou se mi v hlavně něco přepnulo.

30:53.639 --> 30:58.240
Volala mi rozrušená, uplakaná. „Dělá to
dalším holkám. Dělá to dalším holkám.”

30:58.320 --> 31:00.760
A já se ptám: „O čem to mluvíš?”

31:01.959 --> 31:05.919
Jela jsem domů autem a telefonovala
mámě a okamžitě jsem věděla, co

31:06.000 --> 31:07.879
musím udělat.

31:12.600 --> 31:16.000
Dojela jsem domů a toho dne jsem začala
psát na Facebook.

31:19.560 --> 31:23.800
„Ten, co mě znásilnil, v tom pokračuje.
Jestli znáte někoho, kdo jede do

31:23.879 --> 31:27.879
Španělska, musíte jim říct, že
Manuel Blanco Vela z Discover Excursions

31:27.959 --> 31:31.840
ubližuje ženám. Sdílejte, prosím.
Hashtag me too.” Začala jsem

31:31.919 --> 31:36.240
psát nonstop. Posunula jsem to na úplně
jinou úroveň, když jsem opakovala

31:36.320 --> 31:38.520
stejnou zprávu.

31:42.959 --> 31:47.080
„Ahoj, dlouho jsme se neviděli. Ten, co
mě znásilnil, v tom pokračuje.

31:47.159 --> 31:50.959
Můžeš prosím sdílet můj facebookový
status?” Bylo to šílené.

31:51.439 --> 31:56.199
Poslala jsem to snad dvou stovkám lidí.
Přímou zprávou na Facebooku, jednu za

31:56.280 --> 31:57.280
druhou.

31:59.040 --> 32:03.360
Táta měl kontakt v Miami na generálního
konzula na ambasádě, na španělské

32:03.439 --> 32:05.560
ambasádě v Miami.

32:11.480 --> 32:15.320
Jela jsem tam, řekla jim, co se
děje, a že jsem našla další ženy.

32:15.399 --> 32:19.719
A vzpomínám, že generální konzul byl
velmi laskavý a chtěl mi pomoct, ale

32:19.800 --> 32:23.719
byl zdrženlivý. Říkal: „Neměla
byste s tím chodit do médií. Neměla

32:23.800 --> 32:27.879
byste o tom s nikým mluvit.”

32:28.760 --> 32:32.760
Říkám si, proč nechtěl, abychom s tím
šli do médií. Nechtěl poškodit

32:32.840 --> 32:34.560
pověst své země?

32:40.080 --> 32:43.159
V té chvíli, kdy řekl ne, jsem věděla,
že to udělám.

32:46.000 --> 32:49.240
11. DUBNA 2018

32:57.639 --> 33:01.760
Byli jsme ve studiu a já začala být
opravdu nesvá. Měla jsem pocit, že

33:01.840 --> 33:02.840
omdlím.

33:03.480 --> 33:04.520
Jedna minuta!

33:04.600 --> 33:07.719
Jo, jedna minuta, lidi. Pojedeme.
Zlomte vaz.

33:12.040 --> 33:14.560
Vzpomínám si, jak stojím v zákulisí.

33:16.280 --> 33:19.919
A… začala jsem natahovat.

33:23.280 --> 33:24.240
Kamera tři…

33:24.320 --> 33:27.719
Čtyři, tři, dva, jedna.

33:29.159 --> 33:30.280
A jedeme živě.

33:30.360 --> 33:33.520
A začala jsem se sypat a ona ke
mně přišla a řekla: „Děláš opravdu

33:33.600 --> 33:34.399
dobrou věc. Myslím, že ti to hodně pomůže

33:34.480 --> 33:35.280
MEGYN KELLYOVÁ

33:35.360 --> 33:36.959
a že ho dostaneš.” A já si říkám:

33:37.040 --> 33:40.560
„Dobře, když tohle říká Megyn Kellyová,
tak se na to musím vykašlat. Musím tam

33:40.639 --> 33:44.120
jít.” A pak vešla před kamery a pak jsem
šla já. A pamatuju si jen, jak se na

33:44.199 --> 33:51.120
ní dívám a jak mi položí otázku, a pak si
z toho nepamatuju už naprosto nic.

34:00.120 --> 34:02.399
Ale zjevně to šlo velmi dobře.

34:02.480 --> 34:05.719
S manželem jsme byli ve studiu, když to
natáčeli a byli jsme na ni hrdí.

34:05.800 --> 34:12.719
A myslím, že už tehdy jsme věděli,
že to bude… že to bude něco velkého.

34:14.760 --> 34:15.920
Věděla jsem…

34:18.040 --> 34:22.000
že vstupuju na neprozkoumané území.
Neměla jsem představu, co budu.

34:22.080 --> 34:28.400
Neměla jsem ponětí, že se z toho stane
něco takového.

34:32.120 --> 34:35.639
Po odvysílání se mi začala ozývat spousta
lidí.

34:37.799 --> 34:39.239
Můj mobil se nezastavil.

34:42.520 --> 34:49.319
Během rozhovoru ukázali fotku muže,
kterého jsem znala jako Manu Whitea.

34:50.480 --> 34:53.159
A já jsem vykřikla: „To je on! To je on!”

34:54.560 --> 34:58.560
Seděla jsem u toho a říkala si: „To je
šílený.” A nemyslím, že řekli

34:58.640 --> 35:00.880
jeho jméno, ale říkám: „Jo, to je Manu.”

35:00.960 --> 35:02.200
JORDAN SHOMEROVÁ

35:02.839 --> 35:06.360
Když jsem slyšela Gabrielle všechno to
do sebe zapadlo.

35:06.839 --> 35:08.200
ZORA MIHALEYOVÁ

35:09.040 --> 35:13.920
Nikdy by mě nenapadlo, že to byl Manu.
Najednou se mi rozsvítilo.

35:14.799 --> 35:18.640
Ale cítila jsem i neskutečné množství
vzteku.

35:19.760 --> 35:21.600
AMANDA GORMSENOVÁ

35:21.680 --> 35:24.080
Když jsem slyšela Gabrielle, bylo mi už
jasné, že je to sériový sexuální

35:24.160 --> 35:30.680
predátor a… všechny ty zločiny a útoky
opravdu spáchal.

35:31.560 --> 35:36.040
Tehdy jsem zjistila, že to, co se mi
stalo, se dělo dalším ženám roky po tom

35:36.120 --> 35:39.640
a možná i roky před tím.

35:41.480 --> 35:45.640
Říkala jsem rodičům: „Našla jsem holku z
Rhode Islandu. Našla jsem holku z

35:45.720 --> 35:50.600
Virginie. Našla jsem dvě holky z Floridy.
Tři holky z Floridy. Jednu z New Yorku.”

35:50.680 --> 35:55.440
Nacházela jsem další a další a
rodiče říkali: „Pro Krista pána.”

35:56.200 --> 35:58.480
AUBREY JOYOVÁ

36:02.560 --> 36:05.160
SEVILLA, ŠPANĚLSKO

36:10.680 --> 36:15.160
Tenhle svůj příběh jsem napsala do zprávy
Gabrielle. Že jednoho dne, myslím,

36:15.240 --> 36:22.160
že to bylo počátkem dubna, jsem seděla v
kanceláři a Manu tam nebyl.

36:29.200 --> 36:33.160
Měla jsem za úkol projít různé
facebookové skupiny univerzit, které

36:37.880 --> 36:42.200
zprávu z účtu Discover Excursions se
zněním: „Pojeďte do Maroka a tady máte

36:42.280 --> 36:44.280
slevový kód.”

36:52.480 --> 36:55.920
A pak ho vidím, jak chodí tam a zpátky
s mobilem.

36:57.440 --> 37:02.120
Pak přišel za mnou jako obvykle a říká:
„Aubrey, pojďme na oběd. Musím ti říct,

37:02.200 --> 37:07.920
co se právě děje.” A já říkám: „Dobře.”

37:10.120 --> 37:11.400
Tak jsme šli na oběd.

37:12.760 --> 37:16.760
Posadil se. Objednal. Jako obvykle.
Vždycky nám objednává. A pak šel

37:16.839 --> 37:23.760
ven a zase přecházel sem a tam s
mobilem, až rozrušeně.

37:29.319 --> 37:33.240
Nakonec vešel dovnitř. Posadil se.
Nemohl nic jíst. A snažil se mi

37:33.319 --> 37:37.680
vysvětlit: „Nějaké holky se mi snaží
zkazit pověst, ublížit mi a vytřískat

37:37.760 --> 37:42.120
prachy. Nechápu, proč něco takového
dělají. Je to hrůza a… co moje rodina.

37:42.200 --> 37:49.120
Tohle mi zničí pověst. Moje máma z toho
bude smutná.”

37:58.680 --> 38:01.560
Já na to: „Tyjo. To je teda šílený.”

38:03.799 --> 38:05.680
Snažil se to překroutit.

38:07.040 --> 38:08.720
Získat moje sympatie.

38:09.520 --> 38:10.319
A…

38:11.640 --> 38:15.280
vrátila jsem se do kanceláře a on odešel.

38:16.600 --> 38:20.440
Věděla jsem, že se to vysílalo v
Today, a tak jsem se podívala.

38:22.640 --> 38:26.280
A zjistila jsem, jak je to zlé.

38:29.160 --> 38:35.760
Tak jsem odešla a myslím, že hned druhý
den se agentura zavřela.

38:38.480 --> 38:42.359
Sledujeme tento případ, který se
v posledních týdnech stal virálním.

38:42.440 --> 38:45.799
Policie vyšetřuje, zda majitel cestovní
agentury ze Sevilly, znásilnil

38:45.880 --> 38:49.760
desítky svých klientek zejména ze
Spojených států.

38:49.839 --> 38:53.080
Studentka z Floridy nedávno podala
trestní oznámení, což spustilo lavinu

38:53.160 --> 38:55.480
podobných výpovědí.

38:56.520 --> 39:00.839
Stojíme před centrálou cestovní agentury,
která je, jak vidíte, uzavřena.

39:00.920 --> 39:05.480
Snažili jsme se také spojit s ředitelem
agentury, který dosud na dotazy médií

39:05.560 --> 39:06.359
nereagoval.

39:15.560 --> 39:18.000
NOVINÁŘ Z DIARIO DE SEVILLA

39:21.080 --> 39:25.799
Získal jsem číslo na Manuela Blanca.
Zavolal jsem a on to zvedl.

39:27.160 --> 39:31.640
Řekl jsem, že jsem Fernando Pérez Ávila
z Diario de Sevilla a on to položil.

39:33.319 --> 39:38.000
Pak jsem se rozhodl poslat mu zprávu přes
WhatsApp. Odpověděl velice lakonicky.

39:39.319 --> 39:43.920
„Za naši firmu mohu jen říct, že se jedná
o pomluvy a lži. Nejsou žádné žaloby

39:44.000 --> 39:45.120
ani důkazy.”

39:45.720 --> 39:50.080
„Zprávy na internetu nejsou pravdivé.
Naši právníci ve Spojených státech i

39:50.160 --> 39:51.880
ve Španělsku už to řeší.”

39:51.960 --> 39:56.120
Tak zněla ta zpráva, a já ji celou vložil
do svého novinového článku.

40:00.400 --> 40:03.319
Vzpomínám si, jak mi začali posílat
materiály.

40:04.240 --> 40:08.480
A vím jistě, že mi někdo poslal
screenshot snad z Googlu, že je to místo

40:08.560 --> 40:10.880
trvale uzavřeno.

40:14.960 --> 40:21.040
To bylo prostě super. Prostě super.
Úžasný. Řekla jsem si…

40:21.600 --> 40:25.600
řekla jsem si, teď je odříznutej.

40:28.160 --> 40:33.160
Kašlu na tebe. Na tvý přátele.
Na všechny, co tě podporujou. Táhni.

40:44.200 --> 40:47.120
STALO SE TO I MNĚ

40:47.600 --> 40:50.319
I MĚ MANUEL ZNÁSILNIL

40:50.400 --> 40:54.880
Řekla bych, že většina těch zpráv
přišla v tom týdnu.

40:56.040 --> 41:00.640
A pak se to začalo nabalovat, protože se
mi začaly ozývat dívky, které říkaly:

41:03.640 --> 41:06.600
NEJSI V TOM SAMA

41:06.680 --> 41:08.080
„Znásilnil mě,

41:09.920 --> 41:14.359
ale nechci to říkat své rodině. Nevím, co
mám dělat.” Spousta lidí mi psala

41:14.440 --> 41:18.000
a snažila se, ozývali se mi… a že mi
všechnou řeknou.

41:19.319 --> 41:24.359
Byl to jeden z těch momentů, kdy jsem
neměla ponětí, do čeho jsem se dostala.

41:26.560 --> 41:29.839
A vzpomínám, jak mi přišla osobní
zpráva přes Facebook.

41:29.920 --> 41:32.120
CAREY BAJOREKOVÁ
PŘED DVACETI VTEŘINAMI

41:32.200 --> 41:36.040
Kde stálo: „Manuel Blanco Vela mi zabil
dceru.”
Facebook.