WEBVTT

00:00:10.360 --> 00:00:14.639 align:center
Ve Spojených státech není zvykem
studovat v zahraničí.

00:00:17.040 --> 00:00:20.080 align:center
Ale máma řekla: „Mohla bys jet do
Španělska.”

00:00:24.920 --> 00:00:29.920 align:center
Byla jsem osmnáctiletá holka a bylo to…
bylo to dobrodružství.

00:00:32.000 --> 00:00:34.120 align:center
Ani nevím, kdy přesně…

00:00:35.720 --> 00:00:36.800 align:center
se to pokazilo.

00:00:42.440 --> 00:00:46.760 align:center
Když jsem odjela do Španělska, byla jsem
nejmladší studentka v programu.

00:00:49.080 --> 00:00:53.360 align:center
Americké vysokoškolačky, které studují
v zahraničí ve Španělsku.

00:00:54.760 --> 00:00:56.720 align:center
Studovala jsem v Seville.

00:00:56.800 --> 00:00:58.520 align:center
-V Seville.
-V Seville.

00:00:59.959 --> 00:01:03.080 align:center
Po příjezdu do Španělska jsme říkaly:
„Pojeďme na výlet.”

00:01:03.160 --> 00:01:04.119 align:center
Ahoj!

00:01:04.599 --> 00:01:06.720 align:center
Doporučili nám Discover Excursions.

00:01:07.800 --> 00:01:09.880 align:center
Poprvé v životě jsme byly dospělé.

00:01:10.360 --> 00:01:14.320 align:center
Když se dívám na fotky z té doby,
byly jsme všechny tak zranitelné.

00:01:19.280 --> 00:01:22.200 align:center
Pak se stalo něco hrozného. Ani to
neumím popsat.

00:01:23.240 --> 00:01:25.479 align:center
Volala mi rozrušená, uplakaná.

00:01:25.560 --> 00:01:26.920 align:center
Co se tam sakra stalo?

00:01:27.720 --> 00:01:30.640 align:center
Nikdy by mě nenapadlo, co se tam skutečně
dělo.

00:01:30.720 --> 00:01:33.240 align:center
Dělo se to celá léta.

00:01:35.360 --> 00:01:37.880 align:center
Myslím, že se to dotklo tak 50 holek.

00:01:40.680 --> 00:01:42.880 align:center
A říkám: „Ty bláho, to je šílené.”

00:01:46.000 --> 00:01:48.040 align:center
Jako být v místnosti s ďáblem.

00:01:49.119 --> 00:01:52.080 align:center
PREDÁTOR ZE SEVILLY

00:01:52.160 --> 00:01:55.559 align:center
EPIZODA 1: CESTA

00:02:02.360 --> 00:02:05.919 align:center
Jmenuji se Gabrielle Vegaová. Je mi 30
let.

00:02:09.120 --> 00:02:10.799 align:center
Jsem nejstarší ze tří holek.

00:02:14.519 --> 00:02:19.280 align:center
Vyrostla jsem na normálním americkém
předměstí.

00:02:20.959 --> 00:02:26.000 align:center
Měli jsme kola a byli jsme pořád venku.
Bylo to nádherné dětství.

00:02:28.680 --> 00:02:31.320 align:center
Můj táta je Američan první generace.

00:02:32.920 --> 00:02:34.560 align:center
Máma je z New Jersey.

00:02:35.519 --> 00:02:41.600 align:center
Má rodina nemá španělské kořeny, a naopak
rodina mého muže ano.

00:02:44.200 --> 00:02:47.280 align:center
Jeho prarodiče byli z Asturie.

00:02:48.880 --> 00:02:52.799 align:center
Mým rodičům se moc líbil nápad, že
se vrátím do Španělska a navážu

00:02:52.880 --> 00:02:55.360 align:center
na historii naší rodiny.

00:02:57.920 --> 00:03:02.239 align:center
Vzpomínám na večer před odjezdem,
když jsem se balila a byla jsem sama a…

00:03:02.320 --> 00:03:09.239 align:center
začala jsem být sentimentální a začala
psát dopisy.

00:03:11.040 --> 00:03:14.519 align:center
Myslím, že to je snad jediný dopis,
který mi kdy napsala.

00:03:15.080 --> 00:03:16.760 align:center
Byl smysluplný.

00:03:17.519 --> 00:03:21.640 align:center
Viděli jsme její nadšení a ničeho se
nebála, takže jsme v podstatě měli

00:03:21.720 --> 00:03:25.000 align:center
radost, že ji tam posíláme.

00:03:25.720 --> 00:03:29.440 align:center
Myslím, že můj táta, by byl asi
radši, kdyby mě učil španělsky,

00:03:29.519 --> 00:03:32.640 align:center
když jsem byla mladší.

00:03:33.640 --> 00:03:37.880 align:center
Hledal, kde bych se mohla naučit tě
nejčistší španělštině a pak najednou

00:03:37.959 --> 00:03:41.200 align:center
řekl: „Je to v Salamance.”

00:03:42.600 --> 00:03:45.440 align:center
A asi proto jsem se rozhodla jít tam.

00:04:03.440 --> 00:04:07.399 align:center
Nevím, měla jsem pocit, jakoby se
mi otevřel svět, a mohla jsem tam

00:04:07.480 --> 00:04:09.600 align:center
dělat úplně cokoli.

00:04:16.640 --> 00:04:18.440 align:center
O Salamance jsem nevěděla nic.

00:04:23.280 --> 00:04:27.360 align:center
Je vážně nádherná a naučíte se tam
maličkosti jako sraz pod hodinami,

00:04:27.440 --> 00:04:31.440 align:center
když se chcete sejít s přáteli
na náměstí, tak se sejdete právě tam.

00:04:31.520 --> 00:04:35.599 align:center
Určíte si čas, a čekáte tam.

00:04:37.120 --> 00:04:41.720 align:center
Neuměla jsem pít. Neuměla jsem se chovat.
Poprvé jsem někde byla sama. Neznala

00:04:41.800 --> 00:04:43.400 align:center
jsem jazyk.

00:04:45.200 --> 00:04:49.400 align:center
Všechno bylo nové. Ale vzpomínám,
jak jsem tam žila a poprvé měla pocit,

00:04:49.479 --> 00:04:53.599 align:center
že ve svém životě vidím nějaké barvy.
Moc se mi tam líbilo, a snažila

00:04:53.680 --> 00:04:56.840 align:center
jsem si to tam co nejvíc užít.

00:05:07.520 --> 00:05:13.080 align:center
Ostatním kolem mě bylo tak 21, 22, 23.

00:05:16.720 --> 00:05:20.919 align:center
Pořád jsme chtěli někam jet, protože
v Evropě je toho hodně. A tak jsem

00:05:21.000 --> 00:05:25.440 align:center
říkala: „Mohla bych jet do Francie,
nebo do Maroka, nebo do Afriky.” A oni:

00:05:25.520 --> 00:05:30.200 align:center
„No, Afrika, já nevím.” Ale ty můžeš jet,
bude to skvělé. Věděla jsem, že to je

00:05:30.280 --> 00:05:34.200 align:center
jeden z výletů, na který chci
jet, protože je to tam jiné.

00:05:36.560 --> 00:05:40.560 align:center
Discover Excursions znali všichni v
naší skupině.

00:05:42.800 --> 00:05:46.880 align:center
Vím, že jezdili do Maroka a zdálo se,
že s nimi cestoval kde kdo.

00:05:50.840 --> 00:05:54.000 align:center
Hledáte zábavu a snadnou cestu do Maroka?

00:05:55.240 --> 00:05:59.720 align:center
Pojeďte s Discover Excursions na bezpečný
poznávací výlet.

00:06:01.080 --> 00:06:02.520 align:center
Jeďte na velbloudu.

00:06:03.680 --> 00:06:08.800 align:center
Dejte si skvělé jídlo a užijte si
slunečných dnů na nekonečné poušti.

00:06:10.640 --> 00:06:14.400 align:center
Věřte nám. Vaše zážitky v Africe
vás překvapí.

00:06:16.520 --> 00:06:19.160 align:center
Necestujte, poznávejte.

00:06:20.919 --> 00:06:25.039 align:center
V podstatě jsme pro ně byli cílovka,
pro tu firmu. Říkali: „Chcete jet

00:06:25.120 --> 00:06:29.320 align:center
do Maroka? Jsme tady pro vás.”
Stál na tom jejich marketing. Měli fotky

00:06:29.400 --> 00:06:33.400 align:center
amerických studentů, kteří s nimi jeli.
Jo, vypadalo to, že Discover

00:06:33.479 --> 00:06:37.280 align:center
Excursions je důvěryhodný podnik.

00:06:38.200 --> 00:06:39.000 align:center
Vítejte.

00:06:39.080 --> 00:06:43.280 align:center
Máme otevřeno od pondělí do pátku, od
desíti do šesti. A bez siesty.

00:06:43.359 --> 00:06:47.520 align:center
Jo, byli velmi profesionální a cenově
dostupní. Ale byli taky jakože

00:06:47.599 --> 00:06:54.520 align:center
samá zábava, prostě mladé prostředí.
Byli tam mladí průvodci.

00:06:56.960 --> 00:07:00.359 align:center
A moje spolužačky se rozhodly, že pojedou
společně.

00:07:03.200 --> 00:07:07.120 align:center
Celé to zorganizovali. Měli jsme
itinerář a byla to snad grupa asi

00:07:07.200 --> 00:07:11.560 align:center
dvou set lidí. Obrovská grupa mladých
lidí. Byly to snad dva autobusy nebo

00:07:11.640 --> 00:07:14.560 align:center
tak. Bylo nás hodně.

00:07:21.479 --> 00:07:25.840 align:center
Vzpomínám, jak nám říkala, že pojede do
Maroka. A my na to: „To je skvělé.”

00:07:25.919 --> 00:07:28.680 align:center
Vím, že se na to moc těšila.

00:07:32.080 --> 00:07:37.960 align:center
V podstatě jsme dorazili do Maroka a
objížděli severní část země.

00:07:39.200 --> 00:07:40.000 align:center
Páni.

00:07:47.359 --> 00:07:48.680 align:center
Ty bláho.

00:07:52.000 --> 00:07:56.320 align:center
Vzpomínám, že mě ohromilo, jak je tam
nádherně. Byly tam hory, které byly

00:07:56.400 --> 00:07:57.560 align:center
impozantní.

00:07:58.359 --> 00:08:00.719 align:center
Architektura byla hodně odlišná.

00:08:03.120 --> 00:08:06.479 align:center
Vedoucím průvodcem byl podle mě Manuel.

00:08:08.400 --> 00:08:12.719 align:center
Vzpomínám, jak Manuel mluvil k nám všem v
autobuse, stál před autobusem a

00:08:12.799 --> 00:08:19.200 align:center
říkal nám, jak si to skvěle užijeme, a že
budeme dělat tohle a tamto.

00:08:20.960 --> 00:08:24.880 align:center
Byl přátelský a laskavý, a měl takové
to nadšení.

00:08:25.640 --> 00:08:30.239 align:center
Mohlo by mu být něco kolem 30. Vypadal
jako milý kluk, který nás tam provede a

00:08:30.320 --> 00:08:33.559 align:center
byl nadšený, že tam jsme.

00:08:37.679 --> 00:08:41.480 align:center
Jeli jsme do Modrého města. Já šla
na trhy, které byly neskutečné.

00:08:41.559 --> 00:08:48.560 align:center
A vzpomínám, jak mě zaujala taková až
agresivita místních prodejců.

00:08:53.400 --> 00:08:57.600 align:center
Byla jsem s přáteli, a byli jsme tím vším
nadšeni, protože to bylo jako

00:08:57.680 --> 00:09:01.800 align:center
být v jiném světě a mluvili všemi
možnými jazyky. Mluvili francouzsky,

00:09:01.880 --> 00:09:05.880 align:center
anglicky, španělsky. Bylo to ohromující.
Ty vůně byly ohromující, v tom

00:09:05.959 --> 00:09:11.160 align:center
dobrém smyslu. Bylo to jako být
úplně někde jinde.

00:09:18.079 --> 00:09:22.360 align:center
Myslím, že to bylo v sobotu, a byl to
poslední den cesty.

00:09:22.440 --> 00:09:23.720 align:center
Ahoj, kočičko.

00:09:24.720 --> 00:09:25.880 align:center
To je nádhera.

00:09:25.959 --> 00:09:31.199 align:center
Chtěli, abychom po celou dobu cesty byli
spokojení. A zdůrazňovali bezpečí.

00:09:32.839 --> 00:09:36.760 align:center
Maroko není právě bezpečné. V hotelu
byl bar. Myslím, že to bylo v

00:09:36.839 --> 00:09:41.160 align:center
posledním patře hotelu a… běžte tam,
jestli se chcete napít, ale zůstaňte

00:09:41.240 --> 00:09:45.199 align:center
uvnitř. V noci je to tam pochybné a
je nás velká skupina. Takže nás

00:09:45.280 --> 00:09:51.400 align:center
vybízeli, abychom té noci zůstali
v hotelu.

00:09:54.720 --> 00:09:59.360 align:center
A my šly do baru. Já, Ashley a Nicole.

00:10:00.199 --> 00:10:04.760 align:center
Všechny tři jsme bydlely na jednom
pokoji. Poznala jsem je až ve Španělsku.

00:10:05.920 --> 00:10:10.920 align:center
Vzpomínám si, jak s nimi kouřím
cigaretu a objevil se Manuel.

00:10:17.680 --> 00:10:21.920 align:center
A povídá: „Dáte si ještě jeden drink?",
a my na to: „Jo, chtěly jsme a…"

00:10:22.000 --> 00:10:25.959 align:center
A přišel s nápadem, kdy říká: „Seženu
šampaňské a můžem si ho vypít

00:10:26.040 --> 00:10:30.280 align:center
na pokoji.” A jakože: „Jo, objednám,
nemusíte ho platit.” A tak podobně.

00:10:30.360 --> 00:10:34.160 align:center
A holky říkaly: „Jo, klidně.”
Nepřemýšlela jsem nad tím, jakože:

00:10:34.240 --> 00:10:41.160 align:center
„Tak jo, to zní dobře.” A tak jsme šly
na náš hotelový pokoj, my čtyři.

00:10:45.880 --> 00:10:48.640 align:center
To on objednal šampaňské na pokoj.

00:10:50.160 --> 00:10:53.520 align:center
A to on otevřel dveře, když dorazilo.

00:10:55.120 --> 00:10:58.920 align:center
Seděly jsme na postelích a prostě se
bavily, my tři holky a…

00:11:03.920 --> 00:11:07.839 align:center
A on si stoupl, tuším, k nějakému
nábytku. Jak vždycky bývá nějaká

00:11:07.920 --> 00:11:12.040 align:center
skříňka před postelí. Postavil na
něj šampaňské, a my seděly za ním na

00:11:12.120 --> 00:11:17.000 align:center
postelích, a on ho začal rozlévat
zády k nám.

00:11:21.839 --> 00:11:25.480 align:center
Bylo to nenucené. Jakože hodně přátelské
prostředí.

00:11:30.560 --> 00:11:37.480 align:center
A… vzpomínám si, jak se to jeho pitomý
chování začalo měnit.

00:11:40.600 --> 00:11:42.440 align:center
Chtěl hrát takové ty hry.

00:11:44.079 --> 00:11:51.000 align:center
V podstatě se nás začal vyptávat jakože:
„S kolika klukama jste spaly?” A potom…

00:11:54.640 --> 00:11:59.719 align:center
Začal říkat: „Co si vyměnit třička nebo
zahrát vadí, nevadí?”

00:12:02.120 --> 00:12:06.000 align:center
A říkal: „Nebude vadit, když si udělám
větší pohodlí?”

00:12:07.800 --> 00:12:11.920 align:center
A prostě si sundal kalhoty. A když byl
ve spodním prádle, vzal polštář

00:12:12.000 --> 00:12:14.320 align:center
a zakryl se jím.

00:12:17.199 --> 00:12:21.880 align:center
Co to sakra… říkala jsem si: „Co to má
sakra bejt?” Ale pak jsem si to omluvila

00:12:21.959 --> 00:12:26.560 align:center
jakože možná jsou to kulturní rozdíly.
Jakože možná je prostě jenom, já nevím,

00:12:26.640 --> 00:12:28.959 align:center
jinej. Já nevím.

00:12:37.760 --> 00:12:42.320 align:center
Vzpomínám, jak jsem začala být unavená,
jakože hodně unavená a u skříně stála

00:12:42.400 --> 00:12:46.400 align:center
přistýlka. Zvedla jsem se z postele
a šla k ní. Lehla jsem si a hned

00:12:46.480 --> 00:12:47.640 align:center
vytuhla.

00:13:03.760 --> 00:13:06.120 align:center
Nevím, jak dlouho jsem spala. Netuším.

00:13:09.160 --> 00:13:11.959 align:center
Jen si vzpomínám, že když jsem se
vzbudila,

00:13:13.839 --> 00:13:15.360 align:center
v pokoji už nikdo nebyl.

00:13:17.000 --> 00:13:21.280 align:center
A cítila jsem se příšerně. Nikdy před
tím jsem se tak necítila. A necítila

00:13:21.360 --> 00:13:24.280 align:center
jsem se tak ani nikdy po tom.

00:13:27.000 --> 00:13:31.000 align:center
Jako by byl můj mozek odpojený od
těla, jako by mozek fungoval nějak

00:13:31.079 --> 00:13:35.920 align:center
zpomaleně. Bylo to jako vyčerpání.
Nevím, co to bylo.

00:13:37.360 --> 00:13:41.400 align:center
Když jsem vstala, tak nějak si
vzpomínám, že jsem se opírala o zeď, a s

00:13:41.480 --> 00:13:45.640 align:center
velkou námahou se snažila dostat ke
koupelně. Šla jsem otevřít dvěře

00:13:45.719 --> 00:13:50.920 align:center
od koupelny a když jsem je otevřela…

00:13:52.520 --> 00:13:56.599 align:center
Nicole, Ashley a Manuel byli ve sprše,
všichni tři. Ony měly třička a

00:13:56.680 --> 00:14:01.959 align:center
spodní prádlo, on jen spodní prádlo.
Zavřela jsem dveře.

00:14:03.400 --> 00:14:07.400 align:center
A říkám si: „Co to sakra bylo?” A pak…

00:14:10.520 --> 00:14:14.760 align:center
všichni vyběhli ven, jakože rychle.
Skoro to vypadalo, že se cítí trochu

00:14:14.839 --> 00:14:20.680 align:center
trapně. A tak jsem šla dovnitř a posadila
se na toaletu čelem ke dveřím.

00:14:22.199 --> 00:14:24.920 align:center
A… jen si vzpomínám…

00:14:29.719 --> 00:14:35.319 align:center
a tohle mě děsí už celé roky, vzpomínka
na to, jak se dvěře jakoby rozletí.

00:14:36.599 --> 00:14:41.040 align:center
A já vidím, jak se ke mně blíží jeho
úd, a jak mi ho dává do pusy. A pak mě

00:14:41.120 --> 00:14:45.800 align:center
něco bouchne do hlavy a potom
prostě omdlím.

00:15:07.920 --> 00:15:09.760 align:center
Ráno jsem se vzbudila na lůžku.

00:15:10.599 --> 00:15:14.800 align:center
Byla jsem oblečená. A mé spolubydlící
Nicole a Ashley byly v postelích.

00:15:14.880 --> 00:15:19.560 align:center
A spaly. A on už v pokoji nebyl.

00:15:20.920 --> 00:15:21.839 align:center
Byl pryč.

00:15:23.160 --> 00:15:27.599 align:center
A měla jsem velké bolesti. Pálilo mě to.
A vzpomínám, jak jsem odkryla deku

00:15:27.680 --> 00:15:31.680 align:center
a podívala se na své nohy, měla jsem
kalhoty a vzpomínám, že jsem se

00:15:31.760 --> 00:15:37.120 align:center
koukala na kolena, a byly na
nich modřiny.

00:15:39.839 --> 00:15:44.079 align:center
A měla jsem pocit, že se muselo něco
stát. Měla jsem bolesti, neovládala

00:15:44.160 --> 00:15:46.760 align:center
své tělo, byla jsem pomalá.

00:15:48.040 --> 00:15:53.439 align:center
A vzpomínám, jak vstávám. Jdu do sprchy,
umyju se.

00:15:55.040 --> 00:15:59.479 align:center
A holky se probudily a my jsme si musely
zabalit, protože jsme se toho rána

00:15:59.560 --> 00:16:06.479 align:center
vraceli do Španělska. A vzpomínám,
jak jsem se cítila děsně vyčerpaně.

00:16:15.199 --> 00:16:16.640 align:center
Sbalila jsem si věci.

00:16:18.199 --> 00:16:20.040 align:center
S věcmi jsem došla dolů.

00:16:21.479 --> 00:16:25.640 align:center
Sedla jsem si na gauč toho rána, kdy jsme
opouštěli hotel.

00:16:27.520 --> 00:16:32.199 align:center
Vzpomínám si, že jsem zaklonila hlavu a
zavřela oči. A měla jsem takový záblesk

00:16:32.280 --> 00:16:33.719 align:center
vzpomínky…

00:16:37.640 --> 00:16:40.640 align:center
otevíraných dveří a jak mi ho dává do
pusy.

00:16:44.640 --> 00:16:47.439 align:center
A v té chvíli jsem měla pocit, že se
pozvracím.

00:16:52.439 --> 00:16:58.640 align:center
Bylo to tak živé a vizuální, a hodně
děsivé.

00:17:00.040 --> 00:17:03.079 align:center
A tehdy mi došlo, co se stalo.

00:17:08.280 --> 00:17:09.800 align:center
Nejšílenější bylo…

00:17:11.880 --> 00:17:18.119 align:center
že jsem se nemohla zhroutit. Nemohla jsem
vyšilovat. Byla jsem v cizí zemi.

00:17:18.599 --> 00:17:23.319 align:center
Musela jsem to překousnout. Musela jsem
prostě jít, nastoupit do autobusu. To

00:17:23.399 --> 00:17:24.720 align:center
zvládneš.

00:17:26.720 --> 00:17:30.919 align:center
Manuel stál u dveří autobusu, když jsme
nastupovali do autobusu zpět do

00:17:31.000 --> 00:17:32.080 align:center
Salamanky.

00:17:35.360 --> 00:17:39.480 align:center
Já začala nastupovat a on se díval
někam nade mě.

00:17:41.640 --> 00:17:47.800 align:center
Jako bych… skoro jako bych byla
neviditelná, za což jsem byla vděčná.

00:17:57.960 --> 00:18:02.840 align:center
Ale nebrečela jsem. Nevědělala
jsem vůbec nic. Nereagovala jsem.

00:18:04.120 --> 00:18:09.080 align:center
Prostě jsem se stáhla do sebe a bylo to
jako by nikdo nebyl doma.

00:18:18.760 --> 00:18:22.200 align:center
O 7 MĚSÍCŮ POZDĚJI

00:18:25.280 --> 00:18:30.080 align:center
Myslím, že do Států jsem se vrátila
v květnu 2014.

00:18:31.600 --> 00:18:33.840 align:center
Vzpomínám, jak jsem v letadle plakala.

00:18:35.560 --> 00:18:39.280 align:center
Protože jsem si vlastně pořád nepřiznala,
co se stalo.

00:18:46.280 --> 00:18:49.760 align:center
Když se vrátila, nebyla to už ona.

00:18:50.720 --> 00:18:54.800 align:center
Byla trochu odtažitá a nesvá. A ptali
jsme se jí: „Co se děje?” A „Co

00:18:54.880 --> 00:18:59.200 align:center
se stalo?”. A ona jen: „Nechci tady být,
nechci tady být. Prostě si musím

00:18:59.280 --> 00:19:04.440 align:center
zvyknout, že jsem zpátky ve Státech.”

00:19:06.600 --> 00:19:11.040 align:center
Hledala jsem to a u mladých, kteří
studovali v cizině, je to běžné. Říká se

00:19:11.120 --> 00:19:15.240 align:center
tomu ponávratová deprese. Že když
se vrátí domů, a nejsou sami sebou, tak

00:19:15.320 --> 00:19:21.320 align:center
je to normální. A to tvrdila, že se jí
děje.

00:19:25.159 --> 00:19:29.280 align:center
Měla jsem obrovský strach přijít za
rodiči a říct jim to, protože jsem

00:19:29.360 --> 00:19:30.880 align:center
se tak hrozně…

00:19:33.800 --> 00:19:35.000 align:center
Tak hrozně…

00:19:36.480 --> 00:19:39.679 align:center
Že jsem nechtěla, aby to věděli. Jako…

00:19:44.280 --> 00:19:47.080 align:center
Jsem prvorozená, jsem jejich dcera.

00:19:48.760 --> 00:19:51.720 align:center
A neznám nikoho, komu by se to stalo.

00:19:53.320 --> 00:19:57.320 align:center
A nechtěla jsem, aby měli pocit,
že zklamali jako rodiče, protože to

00:19:57.399 --> 00:19:58.320 align:center
dopustili.

00:20:01.480 --> 00:20:05.960 align:center
Byla doma možná tak měsíc, a měla zase
začít chodit do školy, na univerzitu,

00:20:06.040 --> 00:20:10.320 align:center
která byla asi sedm hodin cesty od našeho
domu.

00:20:12.960 --> 00:20:17.440 align:center
Gabrielle neprojevila nadšení,
jako žádné. Nebyla nadšená.

00:20:20.919 --> 00:20:23.600 align:center
Byla jsem opravdu ve velké depresi.

00:20:24.520 --> 00:20:28.360 align:center
Takovou jsem ještě nikdy nezažila.
A bylo to… všechno v životě mi

00:20:28.440 --> 00:20:33.000 align:center
přišlo těžký. Naprosto všechno.

00:20:40.360 --> 00:20:44.720 align:center
Začala jsem mít takové sebevražedné
představy a takové neodbytné myšlenky,

00:20:44.800 --> 00:20:46.679 align:center
že se zabiju.

00:20:51.200 --> 00:20:56.520 align:center
Říkala jsem si: „Musíš to říct rodičům.
Musíš rodičům říct, Gabby, co se děje.”

00:20:58.960 --> 00:21:01.040 align:center
Byla jsem venku, byla sobota.

00:21:04.520 --> 00:21:07.120 align:center
Byl krásný den, když zavolala.

00:21:10.240 --> 00:21:13.520 align:center
A říkala mi: „Vracím se domů.” A já se
ptala: „Proč se vracíš domů? Co se

00:21:13.600 --> 00:21:14.600 align:center
stalo?”

00:21:15.520 --> 00:21:18.840 align:center
A já řekla: „Byla jsem znásilněna,
když jsem byla ve Španělsku a musím jet

00:21:18.919 --> 00:21:19.800 align:center
domů.”

00:21:24.520 --> 00:21:25.320 align:center
A…

00:21:28.480 --> 00:21:31.240 align:center
Popravdě to pak mám trochu v mlze.

00:21:33.040 --> 00:21:35.960 align:center
Neptala jsem se: „Co se stalo?”,
ale „Přijeď.”

00:21:38.080 --> 00:21:42.159 align:center
A to bylo asi dva a půl roku, co jsem to
rodině neřekla. Mysleli si, že mám

00:21:42.240 --> 00:21:43.399 align:center
deprese.

00:21:45.520 --> 00:21:49.720 align:center
Neměla jsem ponětí. Jak jsem to jako
matka nemohla tušit, ale netušila.

00:21:49.800 --> 00:21:54.080 align:center
I moje tchyně, abuela, řekla: „Nemyslíš,
že se s ní něco stalo? Myslím, že

00:21:54.159 --> 00:21:58.320 align:center
se jí ve Španělsku něco stalo.” A já
řekla: „Nic se jí nestalo. Je to

00:21:58.399 --> 00:22:02.399 align:center
normální.” Když se ohlédnu, říkám: „Uf.”
To přece… i ona poznala, že

00:22:02.480 --> 00:22:05.679 align:center
Gabrielle není stejná.

00:22:14.159 --> 00:22:16.560 align:center
Rodiče otevřeli dveře a prostě…

00:22:18.760 --> 00:22:23.439 align:center
prostě mě objali a snažili se to nějak
řešit, a já byla prostě zoufalá. A tohle

00:22:23.520 --> 00:22:28.120 align:center
přesně jsem potřebovala. Dospěla jsem
do chvíle, kdy jsem potřebovala rodinu a

00:22:28.200 --> 00:22:32.159 align:center
musela jsem se smířit s tím, že
jsem všechno potlačovala. Musela jsem

00:22:32.240 --> 00:22:39.240 align:center
se tomu postavit čelem a říct jim to.
Netáhnout to sama.

00:22:41.840 --> 00:22:42.640 align:center
Jo.

00:22:44.159 --> 00:22:48.280 align:center
Ptala jsem se: „Znala jsi toho
člověka?” A ona řekla: „Ano, byl to náš

00:22:48.360 --> 00:22:51.320 align:center
průvodce, který vlastnil tu cestovní
agenturu.”

00:22:54.280 --> 00:22:58.480 align:center
A tak se i podle mě cítila. Nechtěla ta
slova říct nahlas, ani mluvit o

00:22:58.560 --> 00:23:05.480 align:center
detailech. Chtěla jen být v bezpečí svého
domova a být s námi.

00:23:09.080 --> 00:23:12.800 align:center
A ptali se mě: „A nechceš jít na
policii?” A já na to: „Ne, ne,

00:23:12.880 --> 00:23:16.439 align:center
nechci jít na policii. Nechci s tím dělat
vůbec nic.”

00:23:20.679 --> 00:23:25.399 align:center
Potřebovala jsem se spíš vzpamatovat,
a smířit se s tím.

00:23:27.520 --> 00:23:29.200 align:center
Jo, bylo to drsné.

00:23:30.880 --> 00:23:32.480 align:center
Bylo to drsné. Těžká doba.

00:23:41.320 --> 00:23:45.560 align:center
O DVA ROKY POZDĚJI

00:23:48.120 --> 00:23:50.399 align:center
25. LEDNA 2018

00:23:55.120 --> 00:23:58.240 align:center
Jsem výtvarnice a grafička.

00:24:01.640 --> 00:24:06.520 align:center
ELIZABETH KELLYOVÁ
GABRIELLINA KAMARÁDKA

00:24:12.320 --> 00:24:15.600 align:center
Nejhorší chvíle mého života byly
na Floridské státní univerzitě.

00:24:15.679 --> 00:24:17.480 align:center
Vzpomínám, jak jsem odcházela s pláčem.

00:24:17.560 --> 00:24:19.480 align:center
Nejsmutnější chvíle mého života.

00:24:21.480 --> 00:24:25.800 align:center
Pracovala jsem na jednom projektu.
Byla to instalace zážitků lidí, jejich

00:24:25.880 --> 00:24:29.399 align:center
nejlepších a nejhorších zážitků.

00:24:31.800 --> 00:24:38.800 align:center
Mělo to být o tom, jak nás ty nejlepší
a nejhorší zážitky formují.

00:24:40.320 --> 00:24:42.080 align:center
Jako by se mi zastavil svět.

00:24:43.040 --> 00:24:44.960 align:center
Byla jsem úplně ztracená.

00:24:46.240 --> 00:24:50.919 align:center
Hledala jsem na internetu přes Facebook,
Instagram, sociální sítě obecně, lidi,

00:24:51.000 --> 00:24:56.439 align:center
kteří sdělí své dojmy a nechají
se nahrát.

00:24:56.919 --> 00:24:59.520 align:center
ZKOUMÁM VZPOMÍNKY
POMOCÍ ROZHOVORŮ

00:24:59.600 --> 00:25:01.120 align:center
POŠLETE MI SVÉ ZÁŽITKY,
JE TO JEDNODUCHÉ!

00:25:01.200 --> 00:25:05.200 align:center
A Gabrielle byla nakonec jednou z
těch, kdo odpověděl a poslal audio

00:25:05.280 --> 00:25:11.040 align:center
nahrávku o svém nejlepším a nejhorším
dni.

00:25:13.960 --> 00:25:15.720 align:center
TADY MÁŠ :)

00:25:15.800 --> 00:25:22.120 align:center
Když jsem slyšela o tom nejhorším,
přišlo mi na tom něco povědomého.

00:25:24.520 --> 00:25:27.640 align:center
Jsem Gabrielle. A začnu odpovídat
na otázky.

00:25:28.720 --> 00:25:30.679 align:center
Nejsmutnější den v mém životě?

00:25:31.720 --> 00:25:33.560 align:center
Asi když jsem byla znásilněna.

00:25:35.880 --> 00:25:41.120 align:center
Byla jsem sama v Maroku. Teda ne
úplně sama, se dvěma kamarádkama a…

00:25:45.120 --> 00:25:49.640 align:center
Jely jsme na výlet. A průvodce se mnou
dělal fakt hnusný věci.

00:25:50.320 --> 00:25:54.199 align:center
Prostě to pro devatenáctiletou holku bylo
fakt těžký.

00:25:55.480 --> 00:25:57.080 align:center
Jo, a po tom dni…

00:25:58.600 --> 00:25:59.480 align:center
všechno…

00:26:00.640 --> 00:26:03.399 align:center
bylo jiné, už jsem nebyla dítě.

00:26:06.159 --> 00:26:10.520 align:center
Neřekla název té agentury. Neřekla
jméno Manu. Byl to jen takový pocit, co

00:26:10.600 --> 00:26:16.919 align:center
jsem měla. A to mě podnítilo, abych se
jí ozvala.

00:26:17.840 --> 00:26:20.040 align:center
MOC DĚKUJU ZA POMOC!

00:26:20.120 --> 00:26:22.360 align:center
MOC SI TOHO VÁŽÍM.

00:26:22.439 --> 00:26:24.000 align:center
MRZÍ MĚ, CO SE TI STALO V MAROKU

00:26:24.080 --> 00:26:28.840 align:center
Poslala mi zprávu typu: „Díky za poslání.
Opravdu si vážím tvé pomoci. Mrzí mě,

00:26:28.919 --> 00:26:31.199 align:center
co se ti stalo.”

00:26:32.760 --> 00:26:38.480 align:center
A zeptala jsem se jí, jestli cestovala s
agenturou Discover Excursions.

00:26:40.280 --> 00:26:46.159 align:center
Řekla: „Ano.” A zeptala se, jestli
osoba, o které mluvím, je Manu.

00:26:47.480 --> 00:26:48.840 align:center
A já řekla: „Ano.”

00:26:51.840 --> 00:26:56.439 align:center
A začala jsem panikařit, byla jsem
úplně mimo.

00:26:57.000 --> 00:27:01.040 align:center
Věděla jsem, že se něco podobného stalo
někomu jinému.

00:27:04.800 --> 00:27:09.800 align:center
Jela jsem studovat do Španělska v roce
2017.

00:27:17.360 --> 00:27:21.600 align:center
Moje starší sestra nám doporučila
Discover Excursions. A chtěli jsme jet

00:27:21.679 --> 00:27:24.439 align:center
na výlet do Maroka.

00:27:28.240 --> 00:27:32.919 align:center
A myslíte si, že váš průvodce bude jednat
ve vašem nejlepším zájmu, když s vámi

00:27:33.000 --> 00:27:35.000 align:center
vyráží do jiné země.

00:27:38.000 --> 00:27:39.960 align:center
-Co?
-Vzpomínám si…

00:27:41.199 --> 00:27:47.080 align:center
že jednoho večera během cesty měla
být velká párty, kterou pořádali sami.

00:27:59.600 --> 00:28:01.840 align:center
A to nakonec byla ta noc,

00:28:03.360 --> 00:28:07.640 align:center
kdy… sexuálně napadl jiné dívky.

00:28:10.560 --> 00:28:12.760 align:center
Viděla jsem, jak divně se k ní chová.

00:28:14.120 --> 00:28:15.040 align:center
Neustále…

00:28:17.560 --> 00:28:21.919 align:center
se na Catherine lepil. Jako by ji všude
následoval, pořád byl někde poblíž

00:28:22.000 --> 00:28:24.480 align:center
nebo s ní mluvil.

00:28:28.760 --> 00:28:31.560 align:center
Ptala jsem se Liz: „Spojila bys mě s ní?”

00:28:32.840 --> 00:28:34.560 align:center
ANO

00:28:37.480 --> 00:28:41.679 align:center
Tak jsem se s tou dívkou spojila. A ona
řekla: „Jo, Manuel mě prakticky

00:28:41.760 --> 00:28:46.000 align:center
natlačil do postele a snažil se na mě
nalehnout a hrozně mě to vyděsilo,

00:28:46.080 --> 00:28:50.320 align:center
ale slyšela jsem, že se dvěma holkám z
jiného výletu Discover Excursions

00:28:50.399 --> 00:28:53.320 align:center
stalo něco horšího.”

00:28:55.720 --> 00:28:59.600 align:center
Tak říkám: „Dobře. Mohla bys mi na ně
dát kontakt? Ráda bych je našla

00:28:59.679 --> 00:29:01.240 align:center
a promluvila si s nimi.”

00:29:02.600 --> 00:29:03.399 align:center
A…

00:29:05.879 --> 00:29:08.600 align:center
tak jsem získala kontakt na Hayley a
Carly.

00:29:14.520 --> 00:29:17.560 align:center
PORTUGALSKO

00:29:18.919 --> 00:29:23.639 align:center
A ty mi v podstatě řekly, že na ně dělal
nátlak v pokoji, na obě dvě, v pokoji v

00:29:23.720 --> 00:29:28.879 align:center
Portugalsku při jednom z výletů Discover
Excursions.

00:29:31.399 --> 00:29:34.399 align:center
Neustále nás vybízel, abychom pily dál.

00:29:36.120 --> 00:29:40.480 align:center
Chtěl si taky zahrát vadí, nevadí
a chtěl, abychom se líbaly a tančily pro

00:29:40.560 --> 00:29:41.360 align:center
něj.

00:29:42.840 --> 00:29:47.040 align:center
Jednu z nich chytil za zápěstí a nechtěl
je pustit, a snažil se vynutit

00:29:47.120 --> 00:29:48.199 align:center
jejich doteky.

00:29:50.320 --> 00:29:54.360 align:center
Řekl: „Jedna z vás mě obejme. Druhá mě
políbí.”

00:29:54.919 --> 00:29:59.159 align:center
Řekl nám, že teď nesmíme odejít,
protože ho tam přece nenecháme, když mu

00:29:59.240 --> 00:30:00.080 align:center
stojí.

00:30:00.159 --> 00:30:02.879 align:center
A byly vyděšené. V šoku.

00:30:03.399 --> 00:30:06.000 align:center
Hayley se mu nakonec nějak vykroutila.

00:30:07.280 --> 00:30:11.760 align:center
A pak když Hayley řekla, aby mě pustil,
odpověděl, že mě nepustí, protože ho

00:30:11.840 --> 00:30:14.560 align:center
jedna z nás musí dodělat.

00:30:16.600 --> 00:30:21.280 align:center
A ona musela běžet ke dveřím, otevřít je
a říct: „Jestli nás okamžitě nepustíš,

00:30:21.360 --> 00:30:23.439 align:center
povíme všem, k čemu nás nutíš.”

00:30:23.520 --> 00:30:27.639 align:center
Pak mě pustil a druhého dne už tam nebyl.

00:30:29.199 --> 00:30:34.360 align:center
A ostatní průvodci říkali, že musel odjet
z rodinných důvodů.

00:30:39.679 --> 00:30:42.199 align:center
Takže jakmile jsem našla ty tři ženy,

00:30:44.159 --> 00:30:46.639 align:center
najednou se mi v hlavně něco přepnulo.

00:30:53.639 --> 00:30:58.240 align:center
Volala mi rozrušená, uplakaná. „Dělá to
dalším holkám. Dělá to dalším holkám.”

00:30:58.320 --> 00:31:00.760 align:center
A já se ptám: „O čem to mluvíš?”

00:31:01.959 --> 00:31:05.919 align:center
Jela jsem domů autem a telefonovala
mámě a okamžitě jsem věděla, co

00:31:06.000 --> 00:31:07.879 align:center
musím udělat.

00:31:12.600 --> 00:31:16.000 align:center
Dojela jsem domů a toho dne jsem začala
psát na Facebook.

00:31:19.560 --> 00:31:23.800 align:center
„Ten, co mě znásilnil, v tom pokračuje.
Jestli znáte někoho, kdo jede do

00:31:23.879 --> 00:31:27.879 align:center
Španělska, musíte jim říct, že
Manuel Blanco Vela z Discover Excursions

00:31:27.959 --> 00:31:31.840 align:center
ubližuje ženám. Sdílejte, prosím.
Hashtag me too.” Začala jsem

00:31:31.919 --> 00:31:36.240 align:center
psát nonstop. Posunula jsem to na úplně
jinou úroveň, když jsem opakovala

00:31:36.320 --> 00:31:38.520 align:center
stejnou zprávu.

00:31:42.959 --> 00:31:47.080 align:center
„Ahoj, dlouho jsme se neviděli. Ten, co
mě znásilnil, v tom pokračuje.

00:31:47.159 --> 00:31:50.959 align:center
Můžeš prosím sdílet můj facebookový
status?” Bylo to šílené.

00:31:51.439 --> 00:31:56.199 align:center
Poslala jsem to snad dvou stovkám lidí.
Přímou zprávou na Facebooku, jednu za

00:31:56.280 --> 00:31:57.280 align:center
druhou.

00:31:59.040 --> 00:32:03.360 align:center
Táta měl kontakt v Miami na generálního
konzula na ambasádě, na španělské

00:32:03.439 --> 00:32:05.560 align:center
ambasádě v Miami.

00:32:11.480 --> 00:32:15.320 align:center
Jela jsem tam, řekla jim, co se
děje, a že jsem našla další ženy.

00:32:15.399 --> 00:32:19.719 align:center
A vzpomínám, že generální konzul byl
velmi laskavý a chtěl mi pomoct, ale

00:32:19.800 --> 00:32:23.719 align:center
byl zdrženlivý. Říkal: „Neměla
byste s tím chodit do médií. Neměla

00:32:23.800 --> 00:32:27.879 align:center
byste o tom s nikým mluvit.”

00:32:28.760 --> 00:32:32.760 align:center
Říkám si, proč nechtěl, abychom s tím
šli do médií. Nechtěl poškodit

00:32:32.840 --> 00:32:34.560 align:center
pověst své země?

00:32:40.080 --> 00:32:43.159 align:center
V té chvíli, kdy řekl ne, jsem věděla,
že to udělám.

00:32:46.000 --> 00:32:49.240 align:center
11. DUBNA 2018

00:32:57.639 --> 00:33:01.760 align:center
Byli jsme ve studiu a já začala být
opravdu nesvá. Měla jsem pocit, že

00:33:01.840 --> 00:33:02.840 align:center
omdlím.

00:33:03.480 --> 00:33:04.520 align:center
Jedna minuta!

00:33:04.600 --> 00:33:07.719 align:center
Jo, jedna minuta, lidi. Pojedeme.
Zlomte vaz.

00:33:12.040 --> 00:33:14.560 align:center
Vzpomínám si, jak stojím v zákulisí.

00:33:16.280 --> 00:33:19.919 align:center
A… začala jsem natahovat.

00:33:23.280 --> 00:33:24.240 align:center
Kamera tři…

00:33:24.320 --> 00:33:27.719 align:center
Čtyři, tři, dva, jedna.

00:33:29.159 --> 00:33:30.280 align:center
A jedeme živě.

00:33:30.360 --> 00:33:33.520 align:center
A začala jsem se sypat a ona ke
mně přišla a řekla: „Děláš opravdu

00:33:33.600 --> 00:33:34.399 align:center
dobrou věc. Myslím, že ti to hodně pomůže

00:33:34.480 --> 00:33:35.280 align:center
MEGYN KELLYOVÁ

00:33:35.360 --> 00:33:36.959 align:center
a že ho dostaneš.” A já si říkám:

00:33:37.040 --> 00:33:40.560 align:center
„Dobře, když tohle říká Megyn Kellyová,
tak se na to musím vykašlat. Musím tam

00:33:40.639 --> 00:33:44.120 align:center
jít.” A pak vešla před kamery a pak jsem
šla já. A pamatuju si jen, jak se na

00:33:44.199 --> 00:33:51.120 align:center
ní dívám a jak mi položí otázku, a pak si
z toho nepamatuju už naprosto nic.

00:34:00.120 --> 00:34:02.399 align:center
Ale zjevně to šlo velmi dobře.

00:34:02.480 --> 00:34:05.719 align:center
S manželem jsme byli ve studiu, když to
natáčeli a byli jsme na ni hrdí.

00:34:05.800 --> 00:34:12.719 align:center
A myslím, že už tehdy jsme věděli,
že to bude… že to bude něco velkého.

00:34:14.760 --> 00:34:15.920 align:center
Věděla jsem…

00:34:18.040 --> 00:34:22.000 align:center
že vstupuju na neprozkoumané území.
Neměla jsem představu, co budu.

00:34:22.080 --> 00:34:28.400 align:center
Neměla jsem ponětí, že se z toho stane
něco takového.

00:34:32.120 --> 00:34:35.639 align:center
Po odvysílání se mi začala ozývat spousta
lidí.

00:34:37.799 --> 00:34:39.239 align:center
Můj mobil se nezastavil.

00:34:42.520 --> 00:34:49.319 align:center
Během rozhovoru ukázali fotku muže,
kterého jsem znala jako Manu Whitea.

00:34:50.480 --> 00:34:53.159 align:center
A já jsem vykřikla: „To je on! To je on!”

00:34:54.560 --> 00:34:58.560 align:center
Seděla jsem u toho a říkala si: „To je
šílený.” A nemyslím, že řekli

00:34:58.640 --> 00:35:00.880 align:center
jeho jméno, ale říkám: „Jo, to je Manu.”

00:35:00.960 --> 00:35:02.200 align:center
JORDAN SHOMEROVÁ

00:35:02.839 --> 00:35:06.360 align:center
Když jsem slyšela Gabrielle všechno to
do sebe zapadlo.

00:35:06.839 --> 00:35:08.200 align:center
ZORA MIHALEYOVÁ

00:35:09.040 --> 00:35:13.920 align:center
Nikdy by mě nenapadlo, že to byl Manu.
Najednou se mi rozsvítilo.

00:35:14.799 --> 00:35:18.640 align:center
Ale cítila jsem i neskutečné množství
vzteku.

00:35:19.760 --> 00:35:21.600 align:center
AMANDA GORMSENOVÁ

00:35:21.680 --> 00:35:24.080 align:center
Když jsem slyšela Gabrielle, bylo mi už
jasné, že je to sériový sexuální

00:35:24.160 --> 00:35:30.680 align:center
predátor a… všechny ty zločiny a útoky
opravdu spáchal.

00:35:31.560 --> 00:35:36.040 align:center
Tehdy jsem zjistila, že to, co se mi
stalo, se dělo dalším ženám roky po tom

00:35:36.120 --> 00:35:39.640 align:center
a možná i roky před tím.

00:35:41.480 --> 00:35:45.640 align:center
Říkala jsem rodičům: „Našla jsem holku z
Rhode Islandu. Našla jsem holku z

00:35:45.720 --> 00:35:50.600 align:center
Virginie. Našla jsem dvě holky z Floridy.
Tři holky z Floridy. Jednu z New Yorku.”

00:35:50.680 --> 00:35:55.440 align:center
Nacházela jsem další a další a
rodiče říkali: „Pro Krista pána.”

00:35:56.200 --> 00:35:58.480 align:center
AUBREY JOYOVÁ

00:36:02.560 --> 00:36:05.160 align:center
SEVILLA, ŠPANĚLSKO

00:36:10.680 --> 00:36:15.160 align:center
Tenhle svůj příběh jsem napsala do zprávy
Gabrielle. Že jednoho dne, myslím,

00:36:15.240 --> 00:36:22.160 align:center
že to bylo počátkem dubna, jsem seděla v
kanceláři a Manu tam nebyl.

00:36:29.200 --> 00:36:33.160 align:center
Měla jsem za úkol projít různé
facebookové skupiny univerzit, které

00:36:37.880 --> 00:36:42.200 align:center
zprávu z účtu Discover Excursions se
zněním: „Pojeďte do Maroka a tady máte

00:36:42.280 --> 00:36:44.280 align:center
slevový kód.”

00:36:52.480 --> 00:36:55.920 align:center
A pak ho vidím, jak chodí tam a zpátky
s mobilem.

00:36:57.440 --> 00:37:02.120 align:center
Pak přišel za mnou jako obvykle a říká:
„Aubrey, pojďme na oběd. Musím ti říct,

00:37:02.200 --> 00:37:07.920 align:center
co se právě děje.” A já říkám: „Dobře.”

00:37:10.120 --> 00:37:11.400 align:center
Tak jsme šli na oběd.

00:37:12.760 --> 00:37:16.760 align:center
Posadil se. Objednal. Jako obvykle.
Vždycky nám objednává. A pak šel

00:37:16.839 --> 00:37:23.760 align:center
ven a zase přecházel sem a tam s
mobilem, až rozrušeně.

00:37:29.319 --> 00:37:33.240 align:center
Nakonec vešel dovnitř. Posadil se.
Nemohl nic jíst. A snažil se mi

00:37:33.319 --> 00:37:37.680 align:center
vysvětlit: „Nějaké holky se mi snaží
zkazit pověst, ublížit mi a vytřískat

00:37:37.760 --> 00:37:42.120 align:center
prachy. Nechápu, proč něco takového
dělají. Je to hrůza a… co moje rodina.

00:37:42.200 --> 00:37:49.120 align:center
Tohle mi zničí pověst. Moje máma z toho
bude smutná.”

00:37:58.680 --> 00:38:01.560 align:center
Já na to: „Tyjo. To je teda šílený.”

00:38:03.799 --> 00:38:05.680 align:center
Snažil se to překroutit.

00:38:07.040 --> 00:38:08.720 align:center
Získat moje sympatie.

00:38:09.520 --> 00:38:10.319 align:center
A…

00:38:11.640 --> 00:38:15.280 align:center
vrátila jsem se do kanceláře a on odešel.

00:38:16.600 --> 00:38:20.440 align:center
Věděla jsem, že se to vysílalo v
Today, a tak jsem se podívala.

00:38:22.640 --> 00:38:26.280 align:center
A zjistila jsem, jak je to zlé.

00:38:29.160 --> 00:38:35.760 align:center
Tak jsem odešla a myslím, že hned druhý
den se agentura zavřela.

00:38:38.480 --> 00:38:42.359 align:center
Sledujeme tento případ, který se
v posledních týdnech stal virálním.

00:38:42.440 --> 00:38:45.799 align:center
Policie vyšetřuje, zda majitel cestovní
agentury ze Sevilly, znásilnil

00:38:45.880 --> 00:38:49.760 align:center
desítky svých klientek zejména ze
Spojených států.

00:38:49.839 --> 00:38:53.080 align:center
Studentka z Floridy nedávno podala
trestní oznámení, což spustilo lavinu

00:38:53.160 --> 00:38:55.480 align:center
podobných výpovědí.

00:38:56.520 --> 00:39:00.839 align:center
Stojíme před centrálou cestovní agentury,
která je, jak vidíte, uzavřena.

00:39:00.920 --> 00:39:05.480 align:center
Snažili jsme se také spojit s ředitelem
agentury, který dosud na dotazy médií

00:39:05.560 --> 00:39:06.359 align:center
nereagoval.

00:39:15.560 --> 00:39:18.000 align:center
NOVINÁŘ Z DIARIO DE SEVILLA

00:39:21.080 --> 00:39:25.799 align:center
Získal jsem číslo na Manuela Blanca.
Zavolal jsem a on to zvedl.

00:39:27.160 --> 00:39:31.640 align:center
Řekl jsem, že jsem Fernando Pérez Ávila
z Diario de Sevilla a on to položil.

00:39:33.319 --> 00:39:38.000 align:center
Pak jsem se rozhodl poslat mu zprávu přes
WhatsApp. Odpověděl velice lakonicky.

00:39:39.319 --> 00:39:43.920 align:center
„Za naši firmu mohu jen říct, že se jedná
o pomluvy a lži. Nejsou žádné žaloby

00:39:44.000 --> 00:39:45.120 align:center
ani důkazy.”

00:39:45.720 --> 00:39:50.080 align:center
„Zprávy na internetu nejsou pravdivé.
Naši právníci ve Spojených státech i

00:39:50.160 --> 00:39:51.880 align:center
ve Španělsku už to řeší.”

00:39:51.960 --> 00:39:56.120 align:center
Tak zněla ta zpráva, a já ji celou vložil
do svého novinového článku.

00:40:00.400 --> 00:40:03.319 align:center
Vzpomínám si, jak mi začali posílat
materiály.

00:40:04.240 --> 00:40:08.480 align:center
A vím jistě, že mi někdo poslal
screenshot snad z Googlu, že je to místo

00:40:08.560 --> 00:40:10.880 align:center
trvale uzavřeno.

00:40:14.960 --> 00:40:21.040 align:center
To bylo prostě super. Prostě super.
Úžasný. Řekla jsem si…

00:40:21.600 --> 00:40:25.600 align:center
řekla jsem si, teď je odříznutej.

00:40:28.160 --> 00:40:33.160 align:center
Kašlu na tebe. Na tvý přátele.
Na všechny, co tě podporujou. Táhni.

00:40:44.200 --> 00:40:47.120 align:center
STALO SE TO I MNĚ

00:40:47.600 --> 00:40:50.319 align:center
I MĚ MANUEL ZNÁSILNIL

00:40:50.400 --> 00:40:54.880 align:center
Řekla bych, že většina těch zpráv
přišla v tom týdnu.

00:40:56.040 --> 00:41:00.640 align:center
A pak se to začalo nabalovat, protože se
mi začaly ozývat dívky, které říkaly:

00:41:03.640 --> 00:41:06.600 align:center
NEJSI V TOM SAMA

00:41:06.680 --> 00:41:08.080 align:center
„Znásilnil mě,

00:41:09.920 --> 00:41:14.359 align:center
ale nechci to říkat své rodině. Nevím, co
mám dělat.” Spousta lidí mi psala

00:41:14.440 --> 00:41:18.000 align:center
a snažila se, ozývali se mi… a že mi
všechnou řeknou.

00:41:19.319 --> 00:41:24.359 align:center
Byl to jeden z těch momentů, kdy jsem
neměla ponětí, do čeho jsem se dostala.

00:41:26.560 --> 00:41:29.839 align:center
A vzpomínám, jak mi přišla osobní
zpráva přes Facebook.

00:41:29.920 --> 00:41:32.120 align:center
CAREY BAJOREKOVÁ
PŘED DVACETI VTEŘINAMI

00:41:32.200 --> 00:41:36.040 align:center
Kde stálo: „Manuel Blanco Vela mi zabil
dceru.”
Facebook.